My pure happiness

Motivace je velmi důležitá a to platí u každé činnosti nebo sportu. Často čtu příspěvky na internetu, kde se lidé ptají, jak mají získat motivaci na cvičení , jak mají začít.  Pamatuji si na své 15 leté JÁ, které hledalo fotky hubených holek, a v duchu si přálo, aby přesně takhle jsem jednou vypadala i já. A myslím si, že každý z nás tohle alespoň   jednou  udělal. Člověk začne cvičit, aby vypadal přesně jako na té fotce ( která je stejně jenom upravená ).   Po několika měsících ale stále nevypadá jako ta upravená fotka a člověk ztratí motivaci. Oni chtějí abyste těm fotkám věřili, abyste si říkali,jak k té postavě došli. Chtějí, abyste věřili tomu, že takhle vypadají 24hodin denně. A teď přichází ten okamžik  bolestivé pravdy. Nikdy nebudete vypadat přesně jako někdo na fotce. Lidské tělo se sice dokáže změnit, ale každý z nás má jiné postavení těla, jiné proporce, jiné předpoklady pro nabírání nebo hubnutí. A jak teda neztratit motivaci? Jako první...

Ráno vstávám v pět, abych toho hodně za den stihla. Vypiju sklenici vody s citronem, zapiju chlorellu a ještě nějaký vitamíny, který ani nevím na co jsou. Potom jdu běhat. Nalačno, protože tak spalím víc kalorií. Po běhu si dám míchaný vajíčka, ale bez oleje a s kouskem žitného chleba, protože ráno ještě sacharidy můžu. Potom jdu na dlouhou procházku se psem, abych nachodila nějaký ty kroky na fitbit. Vracím se hladová, ale jelikož ještě nebylo 13 hodin tak se jenom pořádně napiju. Neustále se dívám na hodinky a odpočítávám minuty. A konečně 13:00, můžu se najíst... Opravdu ? V poslední době se zdravý životní styl stává po celém světě trendem a těžko říct, jestli je to správně. Samozřejmě, že zdraví je opravdu velmi důležité a že sportem a zdravou stravou toho tolik nepokazíte, ale všeho moc škodí.  Už jste slyšeli o ortorexii?   Posedlost zdravým jídlem, vytváření vlastních pravidel stravování, jídelníček na týden dopředu, dlouhé hodiny strávené cv...

Pečivo večer? Jsi blázen? To chceš ztloustnout? Banán ? Víš kolik to má cukru??? Cože? Ty jíš 6 krát denně? Copak nevíš, že máš správně jíst jenom 3 porce jídla za den? Rýže? To jsou jenom sacharidy! Po těch se hrozně tloustne... a tak dále, a tak dále. Ze všech stran se na nás hrnou různé  informace o tom, jak bychom měli správně jíst, co bychom měli vlastně jíst a jestli vůbec máme jíst. Určitě to znáte, bavíte se s člověkem o nějaké potravině  (například kokosový olej). Říkáte mu, jak je zdravý a prospěšný pro tělo, ale druhý člověk s vaším názorem absolutně nesouhlasí, protože si na internetu přečetl jiné informace, a tak se budete dohadovat.   Kde je ale pravda? Každé tělo je jiné a to, co platí na jednoho člověka nemusí platit na toho druhého. Existuje spoustu článků o tom, jak se máme stravovat, co používat, abychom byli zdraví. Člověku jde pak hlava kolem, protože všude píšou něco jiného. A teď si představte tu svobodu, kde by se člověk řídi...

Blíží se léto a to znamená, že lidé začínají více řešit své postavy. Proč? "Abych v těch plavkách nevypadala jako velryba.... Aby se mi ostatní nesmáli.... Abych shodila toho milana co mám na břiše... Abych se líbila klukům..." O tom, že se máme mít rádi takoví jací jsme, jsem již psala v minulém článku. Pokud se už ale rozhodnete se svým tělem něco dělat, položte si jednoduchou otázku - " Dělám to kvůli sobě? " Existují  lidé, kteří jsou se svým tělem víceméně spokojení, ale okolí po nich chce stále víc a víc. Snaží se jim vyhovět a plnit jim jejich přání či rozkazy. Občas stačí jedna narážka, jedno slovo, co může člověku změnit život - k dobrému, ale bohužel i k špatnému. Dejme tomu, že máte na svém těle jednu věc, se kterou nejste spokojeni (např. velká piha na obličeji). Snažíte si té pihy tolik nevšímat a brát ji jako součást vašeho těla, ba dokonce ji i začnete mít rádi. Pak ale přijdete do styku např. s novými lidmi, kteří si  pihy všimnou a aniž by to...

My pure happiness... aneb věci, které mě dělají šťastnou Vždycky jsem si chtěla založit blog. Psát lidem o svém životě, zachovávat zde své vzpomínky, abych se v budoucnu mohla zpětně podívat, co všechno jsem zažila, jak jsem se od té doby změnila nebo posunula. A tak si tu sedím s horkým čajem a s myšlenkou, že si konečně plním svůj sen. Cesta ke štěstí není vždy jednoduchá. Důležité je dělat pokroky. Neustále se snažíme nalézat spokojenost, pocit radosti a přemýšlíme nad tím, jestli má náš život smysl. A já věřím, že každý život má nějaký smysl, někdo ho objeví dřív, někdo ho objeví později.  V životě zažíváme dny, kdy je všechno sluníčkový a pak dny, kdy bychom nejradši vůbec nevstali z postele. Ale to je v pořádku. Je v pořádku cítit se špatně. Jsme pouze lidé. Nesmí nás ale negativní myšlenky pohltit. Všechno má nějaký důvod a každá špatná věc nás posouvá dopředu.  Na závěr bych se s vámi chtěla podělit o pár věcí nebo momentů, které ...